Poznámky ze života na vesnici

Trávím červenec na vesnici. A mám k tomu několik zásadních poznatků. Celé se to dá shrnout do jedné věty: Jsem tu absolutně nepoužitelná. Nic praktického neumím. Neumím nic opravit, bojím se slepic a krav, nevím, jak se sází _____ (doplňte cokoliv, na co si vzpomenete). Nejsem manuálně zručný člověk. 

Neumím zatopit v kamnech. Nemám žádné pracovní oblečení, mé pracovní boty jsou konversky. Když se mě lidé ptají, co dělám, klopím zrak, protože copywriting a spravování sociálních sítí tu zní stejně iluzorně jako kdybych řekla, že chovám stádo jednorožců a chodím s Harry Potterem.
A já to tu i přesto absolutně zbožňuju. Začínám chápat ty lidi z velkých měst, kteří se stěhují na venkov. Miluju to tu, hlavně protože:

Lidé se tu znají jménem.
Věci tu nemají nálepky bio a eko. Prostě jsou bio a eko.
Každý tu umí na něco hrát.
Všichni umí kulečník, fotbálek a pinčes.
Cokoliv se doma podělá, jeden ze sousedů to umí opravit.
Kdyby se porouchala jaderná elektrárna, našel by se tu někdo, kdo by to opravil.
V hospodě stojí panák 13 korun.
Pracovní den tu začíná v 6 a končí ve 2. Pak se maká na svém.
Pes je tu zvíře, které hlídá barák, odhání kuny a spí venku v boudě.
Lidé se neohlašují na návštěvy na přesný čas, prostě se staví na jedno na zahradě.
Čaj a kafe se často pijí s rumem.
Všichni mají skvělou fyzičku.
V osm ráno se klidně někdo může stavit na kafe.
Všichni umí pít. Jakože to je proti fyzikálním zákonům, co tu zvládne vypít jeden člověk.
Nemusím hledat nejlepší hospodu, je tu jen jedna.
Všichni si tu pomáhají.
Do hospody se chodí na pivo a na tvrdej, ne na večeři.
Do hospody se nechodí pracovat na počítači.
Většinu věcí v okolí by Pražák označil za hipsterské a retro.
Nejbližší obchod je 4 km.
Dámejídlo i Liftago jsou jen hezké obrázky na ploše mého mobilu.
Každý má doma mraky nářadí. Neexistuje pracovní přístroj či nástroj, který by někdo v okolí neměl.
Lidé jsou tu přirozeně opálení.
Fitko je tu všude kolem.
Jedí hutně, úsporně a většinou naprosto opačně než doporučují dietologové.
Nejbližší kavárna je 20 km.
Nejbližší hezká kavárna je 40 km.
Být celý den venku je pro všechny normální.
Sezení u počítače se nepovažuje za práci.
Všichni tu umí dobře lyžovat.
Je mi trapné si něco objednat na internetu, protože by měl lokální řidič PPL zajížďku.
Zatopit v kamnech tu umí i děti.
Jí se na zahradě.
Cokoliv řeknete, zníte jako debilní Pražák.
Čerstvá bio vajíčka se dají sehnat přes plot.
Pro zeleninu a bylinky si zajdete na zahradu.

Prostě nádhera. Nicméně se do Prahy zase vrátím, protože se tohle všechno asi nikdy nenaučím. Ale snažím se! Každý den se naučím, udělám nebo objevím něco nového. Třeba včera jsem si tu udělala eltééčko. Takže si to všechno teď můžu googlit daleko rychleji.



40 komentářů

  1. Boží :D! Pravdivé, sama pocházím z vesnice, tohle v Brně nenajdu :)...

    OdpovědětVymazat
  2. Já mám v mé vsi na rozdíl od města LTE u dvou operátorů :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Tohle platí spíš na vesnice před dvaceti lety, dnes už se hodně změnilo, lidi nepěstují, přijíždějí z práce pozdě a pak sedí u počítače. Pravda je, že se více znají, ale už to taky není, co bývalo. A to s tou hospodou, obchodem a kavárnou taky sedí :-) Ale celkově to zní pěkně, to jo :-))

    OdpovědětVymazat
  4. Uvidíme, co s tím udělají Babišovy pokladny...

    OdpovědětVymazat
  5. Jsem z vesnice, zvládám většinu věcí (naštípat dřevo a tak) a jednou bych chtěla zase na vesnici bydlet, ale "stěhuju" se postupně k příteli do města. :D

    OdpovědětVymazat
  6. Su z dědiny, takže sem sa královsky bavila u šeckých bodů :-D
    Jinak ale podotýkám, že hlavně u srovnání venkov vs. Praha je to hodně trefné. Což objevuju tak poslední 2-3 roky :-D
    Bebe

    OdpovědětVymazat
  7. Tohle by mi v Praze taky nevadilo: "Pracovní den tu začíná v 6 a končí ve 2." :)

    OdpovědětVymazat
  8. Příšerné!
    Polovina toho (bohužel/naštěstí) není pravda a ta druhá polovina je něco, co bych si nikdy nechtěl zopakovat...

    Namátkou:
    Lidé se tu znají jménem. - takže taky ví, s kým chodíte, proč jste se rozešli a že ten bývalý byl lepší v posteli
    Věci tu nemají nálepky bio a eko. Prostě jsou bio a eko. - a proto tu má toxoplazmozu úúúplně každý
    Každý tu umí na něco hrát. - ano, bohužel často ne dobře a bohužel často na ne dobrý nástroj. Takže pozítří už byste sousedovi jeho skřipky nejradši omlátili o hlavu. A každý další den. Celých příšžích 40 let.
    Všichni umí kulečník, fotbálek a pinčes - hm, ve městě ne?
    Cokoliv se doma podělá, jeden ze sousedů to umí opravit - pokud jste s ním zrovna zadobře. A on s váma. A dost možná to opraví tak, že pozítří to bude dvakrát horší.
    V hospodě stojí panák 13 korun - nevím, nepiju, takže neumím posoudit jestli je to dobře nebo špatně. Každopádně vesnické hospody jsou mimořádně odporná místa.
    Pracovní den tu začíná v 6 a končí ve 2. Pak se maká na svém - to je něco skvělého?
    Pes je tu zvíře, které hlídá barák, odhání kuny a spí venku v boudě - jo, tohle je fajn.
    Lidé se neohlašují na návštěvy na přesný čas, prostě se staví na jedno na zahradě - Ano, každý vás otravuje kdykoli a kdekoli, protože se před ním neschováte. Klidně vám vleze bez pozvání až do kuchyně.
    Všichni mají skvělou fyzičku - ? :-D Ne, tohle je úplně mimo.
    V osm ráno se klidně někdo může stavit na kafe - no právě.
    Všichni si tu pomáhaj - nope. Jen pokud jste populární. A za to se platí. těžce.(jinými slovy, musíte roznášet drby)
    Do hospody se chodí na pivo a na tvrdej, ne na večeři - nepiju, do hospody bych radši chodil na večeři, ale to na vesnici nejde.
    Lidé jsou tu přirozeně opálení - jo. Ale někdo se možná nerad opaluje... co? hm.. musí? Aha.
    Fitko je tu všude kolem - po osmé vlečce svezeného sena už by to nikdo nenazval "fitko" ale ##!$$%@ ^*%*##&%#& práce.
    Všichni tu umí dobře lyžovat - to říkali? :-D Není tomu tak.

    Pocházím z vesnice a už asi 10 let žiju šťastně ve městě. Protože jet na venkov jako měšťák může být možná osvěžující a zajímavý zážitek, ale žít tam je PEKLO!

    Pandu sleduju a mám fakt rád, ale takovéhle články (na úrovni ChilliChilli) mne zvedají ze židle - po pár týdnech na vesnici bys zjistila, že to cos napsala je skutečně snůška nesmyslů. Sorry.

    Pokud by měl někdo zájem o intenzivní zážitkový vesnický kurz, klidně poskytnu víkendovou exkurzi zcela zdarma! (dokonce dostanete i najíst)

    p.s. minulý víkend jsem nařezal a rukama přeházel 18 tun dřeva. Aby bylo čím romanticky topit v kamnech. #povidejmiovenkove

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dřevo se u nás na vesnici počítá na metry! :)

      Vymazat
    2. Žiju na vesnici dvacet let.

      1) Všechno sedělo (a pochybuju že je to psané o vesničce kdesi v kopcích na Šumavě).
      2) Jsem se u čtení skvěle bavila.

      Ano, život na vesnici je tvrdý, ve městě je to jistě pohodlnější, proto jsem se taky do města přestěhovala. Ale na léta na vesnici vzpomínám s láskou. :)

      K.

      Vymazat
  9. Milý Tomáši, díky za komentář! :-) Ne všechny vesnice jsou stejné, stejně jako každé město je jiné. :-) Já píšu o té, kde jsem teď já, a tady to takhle funguje. A že jsem měšťák je přece z textu evidentní, právě proto mě tu spousty věcí baví a oproti většímu městu se mi moc líbí, což máme taky každý jinak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Michelle. Samozřejmě je jasné že jsi z města, to nerozporuju. Jen říkám, že se s velkou pravděpodobností mýlíš. Byl jsem už v moooc vesnicích a všude to fungovalo stejně. A jinak než píšeš ty.
      Takže pokud by mi mohla prozradit kde je ta bájná vesnice kde je alespoň polovina z toho co píšeš, rád se tam někdy přijedu podívat. Byla by to totiž fakt rarita. Ještě větší než růžová panda.

      Ale přeju ti, ať ti tahle iluze vydrží co nejdéle :-)

      Vymazat
    2. Dobrá ilustrace vztahu mezi copywritingem a realitou :D

      Vymazat
    3. Díky, Tomáši! :-) Až o ně přijdu, napíšu další popudivý článek! :-)

      Vymazat
    4. Já sice nevím, kde je na letním bytě Michelle, ale jako jeden příklad za všechny Havlovice nad Úpou. Vesnice roku 2007, tak možná proto. A až tam pojedete, dejte si na hřišti Krakonoše.

      Vymazat
  10. Já nějak nevím, článek mi připomíná trošku situaci, kdy Božena Němcová sepisovala Babičku, někde přidala, něco si dovymyslela a hlavně těžce zidealizovala. Dalo by se o mně říct, že mi sláma trčí z bot, teda spíš jehličí, protože obilí se u nás vypěstovat fakt nedá. Pocházím ze zapadlého kouta Šumavy, asi čtyři km od německých hranic. Studuju v Plzni. Půlku vesnice neznám jménem, i přes to, že je tu ca 150 trvale přihlášených obyvatel. Každý si hledí akorát toho druhého, kde na něj vyhrabat nějakou špínu. Idylka.
    Slepice, které jsou krmeny svinstvy s antibiotiky, aby dobře rostly, nejsou bio ani náhodou, i když jsou ve výběhu celý den a můžou zobat i žížalky. Spousta lidí tu hraje akorát na rádio, které vyřvává celé dny. Nicméně lidi hrají na hudební nástroje snad i ve městě ne? Panák nestojí zdaleka 13 Kč, ani dvacet. A v hospodě občas i něco sníme. Zvracím po prvním panáku, takže ne, nepiju. V JZD od šesti nepracujeme, žádné tu není. Nepracujeme ani od sedmi. Rum neleju ani do bábovky. Známe frenchpress a víme, že picollo neexistuje. Čaj nesladíme, nebo pijeme s mlékem. Rozlišujeme zelený, černý, Oolongy i bílé čaje. Pigi čaj je sprosté slovo. Fyzičku máme dobrou, ale to je přece asi založením než tím, že je někdo z vesnice. Dost floutků si vozí zadnici od jednoho konce vsi na druhý autem, fyzička = 0 Jestli Vás přesvědčovali, že všichni umí skvěle lyžovat, tak akorát kecali.
    Ano, hospoda tu je jen jedna. Pomoct někomu jinému? Na to se každý vykašle, když mu z toho něco nekápne. Známe Ikea i kvalitní truhlařinu, ale fakt né od „stréce“ ze sousedství. Nežijeme v komunismu. Zajímáme se o volby i světové dění. Rádi cestujeme a tvoříme si názory, cestujeme dál než k babičce za humna. Má kůže je bílá a když mám smůlu, tak mám barvu zralého rajčete, když se spálím. Bylinek máme na zahradě pár, zelenina v našich podmínkách nemá šanci.
    Ale ano, umím rozdělat oheň, zatopit, odházet kvanta sněhu, nasekat dříví, dělat seno. Umím vařit a peču jako blázen. Dělám sirupy a marmelády, ale protože mě to baví, celý ten proces tvorby mě baví. A nebojte, tyhle věci se můžete naučit. Zatápět jsem se naučila až tak v šestnácti a dodnes to prostě občas neklapne. Ještě nevím, kde bych chtěla žít. Rozhodně ne v maloměstě. Takže buď a nebo. Nicméně domů se pořád ráda vracím a to, že jsem odkud jsem považuju za přednost, není se za co stydět, ale tyhle předsudky a zvláštní povrchní hodnocení mi přijdou absolutně mimo. Dřeváky jsme odložili před stovkami let a elektřinu známe.
    Odsuzovat Vás nehodlám, ale poněkud nerozumím celému vyznění článku.
    Hezký den k.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katjo, úplně Vás chápu, každý jsme na jiné vesnici, v tom to celé bude. :) Díky za komentář a taky hezký den! :-)

      Vymazat
    2. Díky! Mít mizerné sousedy, když člověk ani neví pořádně proč není žádný med. Když si na to vzpomenu začínám snít o životě na absolutní samotě..
      Tak si to užívejte, třeba Vás pak naučí i sekat kosou a to už je něco! :D
      Pěkný den a díky za zpětnou vazbu.

      Vymazat
  11. jééj! Jako Pražák na vesnici (kam se se přestěhovala za přítelem) tomu naprosto rozumím. Jsem rozmazlená, protože "tady jezdí autobus jednou za hodinu a néé každejch pět minut jako v Praze" nebo že "pes jako teda rozhodně dovnitř nemůže, protože hlídá a má boudu a ne, není mu zima a nestýská se mu".....A taky mě udivuje ten rytmus. Ano, znám člověka který chodí do práce na šestou a přijíždí ve dvě. A ano, znám tam už teď víc lidí než bych chtěla a ještě jim (já stará drbna) řikám víc než bych chtěla....A kohout kokrhá každej den v 5:20 (díky kámo!)....

    OdpovědětVymazat
  12. Hahaha Tomáší a Katjo - STAY ZMRD !. Pokud máte takovouhle představu ve vašich hlavách tak vám gratuju. Vy totiž v komunismu žijete a asi i zemřete.

    OdpovědětVymazat
  13. ... a já teda čumím, jak celkem obyčejný, do nikoho nerýpající, celkem milý a vesnici oslavující článek může několik - řekla bych nespokojených - jedinců nasrat :)))
    Věřím na zákon přitažlivosti a vlastně se nedivím, že někdo má zkušenosti takové, jaké se popisují v komentářích. Každému, co je jeho jest....
    Holt, někdo prostě potřebuje "blejt ego" za každou cenu. Promiňte mi ten výraz.
    Krásný den ať tam či tam.... :))) K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle mě je to skvělé! Jsem si uvědomila, že jsem asi našla jedinou vesnici v Čechách, kde je hezky, haha! Šťastná já to žena! :-)

      Vymazat
    2. Tak tak, Michelle.... :) ... Tak další a další sťastné dny :) Kat....

      Vymazat
    3. Tak, tak, Kat... Nektery lidi by se nemeli brat tak vazne. Stejne jako ten clanek. Trocha nadhledu neuskodi. U nas to funguje velmi podobne a je to jeden z duvodu, proc jsem z Prahy odesla.... Ten klid po prijezdu domu z prace je k nezaplaceni. (A ta vajicka, zelenina, vypomoc se vsim a kdykoliv, navstevy v teplakach s buchtou nebo kytkou ze zahrady v ruce jsou zkratka fajn). A to, ze lidi z vesnice maji absolutne jiny starosti a priority nez "velkomestaci" je taky celkem obohacujici.

      Vymazat
    4. :):) .... Jojo.... :) Já jsem z - asi - maloměsta, v Praze mám "práci" a další aktivity. Užívám si obojího. A 2 roky bydlím v maloměstě ve čtvrti, kde si přes plot půjčujeme gril, různé nářadí, podáváme víno, na návštěvu chodíme v teplákách, někteří sousedi ani plot mezi sebou nemají....a pomoc zdarma tu prostě funguje. A to fakt nejsem slavná ani na nikoho nic nevím... :))))

      Vymazat
  14. Atmosféra jako od Menzela a Trošky :-D

    OdpovědětVymazat
  15. Už se poprali!!!!
    Pobavilo, ve spoustě věcech se na chalupě poznávám. Ještě víc mě ale dostala ta diskuze pod článkem. :))) Nějaký tip na blog na stejné téma? Jen z pohledu člověka z vesnice, co je na skok v Praze?

    OdpovědětVymazat
  16. Já se tak moc poznávám v tom prvním odstavci! :D A určitě má život na venkově něco do sebe. Ale i ten ve městě. :) Když je tam kousek (ještě lépe pořádný kus) přírody. :) Míša z Knihy nad zlato (knihynadzlato.wordpress.com)

    OdpovědětVymazat
  17. Mně se článek moc líbí a pobavil mě, jsem z města, ale velkou část rodiny mám na vesnici, spoustu přátel taky, takže vím jak to chodí. Není všechno zlato co se třpytí, takže spoustu roztomilých věcí, může lézt po čase na nervy, ale jakožto člověk na návštěvě máme právo z toho být nadšené :-)

    OdpovědětVymazat
  18. hezké... jsem pobaven (a z vesnice, teď ve městě). Je to milé si to takhle připomenout. Dá rozum, že dost lidí kdekoliv na světě se při "používání" začne jevit jinak než "na návštěvě". Lokalitou to nebude. Pokud by někdo našel postřehy vesničanů ve městě, dejte sem, pro osvěžení toho co ve městě bereme za samozřejmé:)

    OdpovědětVymazat
  19. Trochu romantický článek :). Vyrůstala jsem na vesnici a není to tak úžasné. Užívám si konečně život ve městě. P.S. Nenapadá mě nikdo, kdo v práci končí ve dvě.

    OdpovědětVymazat
  20. Tisíc a jeden důvod, proč se tak ráda vracím domů. Důležité je to "vracím domů". Člověk některé věci ocení až z odstupu - časového i kilometrového. Když jsem musela každý podzim hrabat listí, byla to otrava. Teď se na to těším, protože to není cesta z práce přeplněnou šalinou, ani tisící zákazník, který neumí říct dobrý den. V Brně na balkoně listí nezhrabu, obzvlášť, když mi směna začíná v deset a v šest končí - zabitý den. A navíc...jednou přijde čas, kdy člověk zjistí, že pustit děti létat na zahradu je lepší, než jim stát za zadkem u prolézaček, protože by se jim mohlo něco stát a do toho poslouchat drby ze sídlištní vesnice.

    OdpovědětVymazat
  21. Ehm, jistěže to neplatí pro všechny vesnice. Stejně jako nejsou všechna města víc, než přerostlé dědiny (kde je jenom míň domácích chovatelů a víc slepic).
    Líbí se mi představa některých komentujících. Je stejně černobílá jako článek, jen méně zábavná.

    Jeden moudrý člověk mi jednou řekl, že idioti se dají najít všude. Zatím se mi nepovedlo jeho slova vyvrátit. Ale na druhou stranu, ještě jsem nebyl všude, že?

    OdpovědětVymazat

© #FF69B4 Panda
Maira Gall